Rainerův obraz Zvěstování Panny Marie
V kostele Panny Marie Sněžné je zachována řada významných uměleckých památek, jejichž autoři však převážně zustali anonymní. Jednu z výjimek představuje boční oltář Zvěstování Panny Marie s obrazem Václava Vavřince Rainera (1689 1743) z r.1725 (vlevo uprostřed ).
S dílem tohoto, bezpochyby nejslavnějšího malíře fresek českého baroka, se lze setkat na řadě míst v Praze i na českém venkově. Jeho fresky i plátna najdeme v Oseku, Jemništi, Duchcově, alei za hranicemi Čech v Gamingu či Vratislavi. V Praze zdobí jeho fresky kostel sv. Tomáše, sv. Jiljí, sv. Kateřiny či v Loretě, abychom uvedli alespoň některé; jedno z vrcholných děl zanechal v kostele sv. Jana Nepomuckého na Hradčanech, velkolepou oslavu světcovy kanonisace v roce 1729.
Jeho životní osudy nebyly, na rozdíl od jeho staršího současníka a dalšího z vynikajících malířu českého baroku, Petra Brandla, nijak dramatické. Rainer miloval společnost, byl častým hostem ve šlechtických kruzích, pro které rovněž mmoho pracoval. Zatímco Brandl se topil v dluzích a prchal před svými objednavateli, žil Rainer celý život spořádaným životem s hmotným i rodinným zázemím.
Byl v přátelském rodinném svazku s dalšími malíři, mistry české malby své doby, Brandlem a M. V. Halbaxem, kteří ho převedli od jeho počátečního sochařského školení k malbě. To se projevilo především v jeho rozsáhlých komposicích fresek, ale i ve vzácnějších oltářních plátnech i menších, komornějších dílech.
Mezi oltářní obrazy, které Rainer zanechal v pražských kostelích patří, i scéna Zvěstování z oltáře téhož zasvěcení v kostele Panny Marie Sněžné s doprovodným obrazem Snu sv. Josefa v jeho nástavci. Zatímco horní obraz sv. Josefa je umělecky poněkud méně výrazný, hlavní mariánský výjev Zvěstování pusobí plnou plasticitou tvaru a freskově zjasněnou konposicí. Světlo, vycházející kdesi nad postavou anděla, sklánějícího se k Marii, přitom měkce osvětluje celou scénu i tvář Panny Marie se sklopeným zrakem přijímající andělovo poselství.
Obraz pocházející z r. 1724 5 je však nejen vynikajícím uměleckým dílem: je i votivním darem autorovým kostelu. Víme, že z ceny obrazu, která byla 500 zlatých což nebylo málo věnoval Rainer sám 400 zl., " na svou památku, pro memoria sui". Je tedy jeho dílo i darem klášteru, mezi jehož dobrodince se Rainer zařadil.
Snad i to bylo duvodem, proč se památka autorství obrazu zachovala, zatímco autoři ostatních obrazu v kostele zustali dodnes anonymní.
A ještě něčím je oltář Zvěstování významný. Kamenná hlava Panny Marie, umístěná na oltáři je kopií hlavy mariánské sochy z památného mariánského sloupu strženého na Staroměstském náměstí 3. listopadu 1918.
Jan-Jakub Outrata