Farnost Panny Marie Sněžné v Praze



      

Klášter


Architektura klášterních budov, postavených v 17. století, se vyznačuje střídmostí a prostotou forem, jak je to u staveb žebravých řádů tradicí.

Z nádvoří je portálem vstup do křížové chodby (ambitu), pod jejímž raně barokním slohovým charakterem byly průzkumem zjištěny pozůstatky původního gotického ambitu kláštera karmelitánů, na který upomíná i výrazně nižší úroveň podlahy proti kostelnímu nádvoří. Oproti současnému klášteru byl však gotický klášter situován více k západu, zřejmě až do Jungmannova náměstí. Východní část budov končila dnešní stěnou do druhého dvora kláštera s tisem, kterou uzavírala gotická kapitulní síň. V západním křídle ambitu byl první hrob čtrnácti bratří umučených v roce 1611. Z renesančních památek se tu dále dochoval kamenný reliéfní epitaf s postavou vzkříšeného Krista s donátorem, vsazený ve zdi v severním křídle. Nedávno sem byla z kaple sv. Jana Nepomuckého přemístěna socha Piety.

Na jižní straně sousedí s ambitem rozlehlý zaklenutý refektář, velká jídelna bratří. Jeho východní stěnu pokrývá obraz s výjevem Kalvárie, připisovaná Karlu Škrétovi, nejvýznamnějšímu malíři raného baroku v Čechách v 17. století. Středověký charakter mají i sklepní prostory kláštera, které byly součástí jižního traktu středověkého kláštera. Dnes jsou v nich prostory farního klubu.

Ve východním klášterním dvoře průzkum v 80. letech 20. století odkryl zbytky původní gotické kapitulní síně karmelitánského kláštera (dnes ovšem zakryté). Na protilehlé straně dvora roste památný tis, jehož stáří lze jen odhadovat. Pokud byla barokní socha Panny Marie, dnes značně zarostlá, umístěna na kmen stromu v době svého vzniku, je strom podstatně starší než z doby obnovy kláštera v 17. století.

V klauzuře kláštera je rovněž chována polychromovaná socha P. Marie patrně z počátku 17. století, před níž byl podle tradice v roce 1611 v době vpádu Pasovských zavražděn jeden ze čtrnácti bratří františkánů, bratr Jeroným z Arese. Potvrdily to i stopy krve, zjištěné při restaurování díla v nedávné době. V 90. letech 20. století zřízená konventní kaple je zasvěcena sv. Janu Kapistránovi (†1456), prvnímu patronu samostatné české provincie františkánů. Nachází se v ní Kapistránův slavný portrét od německého malíře Thomase Burgkmaira, část jeho hábitu a kousek kajícího žíněného roucha.

Text z brožury "Kostel a klášter Panny Marie Sněžné - Dějiny a umění"
vydané nakladatelstvím PAULÍINKY, 2010