Farnost Panny Marie Sněžné v Praze



      

Rozhovor s bratrem Jakubem

Do první Noci kostelů v naší farnosti se zapojili také bratři františkáni. Bratr Michal četl o svatém Františkovi, bratr Pacifik zajišťoval osvětlení a další technické věci, bratr Kapistrán množil informační materiály, když je návštěvníci rozebrali, a všichni spolu s bratry Peterem, Rafaelem a Jakubem byli mezi návštěvníky připraveni odpovídat na jejich dotazy.

Která část programu se ti na Noci kostelů nejvíce líbila?

Nejvíce mne zaujala angažovanost lidí z farnosti, kteří se podíleli na přípravě a zdárném průběhu Noci kostelů. Také jsem si uvědomil, kolik je ve farnosti šikovných lidí, ať už se jedná o hudebníky, výtvarníky, znalce historie, kolik farníků je schopno nabídnout své umění a svůj čas ostatním lidem.

V průběhu Noci kostelů jsi byl spolu s dalšími bratry k dispozici pro otázky návštěvníků. Na co se lidi nejčastěji ptali?

Když pominu technické a organizační otázky typu „Kdy začíná prohlídka kostela?“ nebo „Jak se dostanu na kůr?“, nejvíce se návštěvníci zajímali o život františkánů v klášteře, o řád a časté také byly obecné otázky o křesťanství. Několik lidí mělo připraveno i vážnější osobní otázky. Jednalo se většinou o lidi, kteří nechodí do kostela a kteří přišli na osobní pozvání někoho z farníků. Například při rozhovorech na pracovišti se občas narazí na téma víry a Noc kostelů byla příležitost, jak pozvat kolegu z práce na prohlídku kostela a ještě mu navíc nabídnout možnost promluvit si o otázkách křesťanství, víry s bratrem františkánem, který je „odborníkem“ na tyto otázky. Také sestry paulínky mluvily o své hezké zkušenosti s rozhovory v knihkupectví a o zájmu lidí o témata křesťanství, utrpení…

Jak celkově hodnotíš Noc kostelů?

Při přípravě na Noc kostelů jsem si nedovedl představit, o co se vlastně jedná. Noc kostelů určitě dobře posloužila tomu, aby kromě negativních informací o církvi, se kterými se běžný člověk v obecných mediích setkává nejčastěji, zaznělo i něco kladného o křesťanství. Pro řadu lidí určitě tato Noc pomohla odbourat předsudky o křesťanech. Bylo to svědectví, že církev nejsou jen restituce, peníze a problémy. Že je to také otevřená náruč Boží a normální lidé.

Celou akci bych považoval spíše za preevangelizační, kdy je důraz dán na hlásání Krista skrze výtvarné umění, kulturu, historii, hudbu, přičemž ale zároveň zvěst o Kristu nějak zazní. Řada návštěvníků pravděpodobně přišla, protože zná již několik let probíhající Noc muzeí, a tak největší zájem byl o prohlídku kostela, hřbitova a části kláštera. Bylo ale velmi dobré, že v rámci večera byly slyšet také duchovní texty a že na závěr byl dán prostor modlitbě, takže kulturní nabídka byla spojena s hlásáním víry.

Další Noc kostelů bude opět za rok, co by se dalo udělat lépe?

Měli bychom se zamyslet, jak dát lidem možnost ještě více se setkat s Kristem a s myšlenkami křesťanství, je-li to možné. Taková akce je příkladem služby křesťanů, která by vlastně měla probíhat stále, nejen při Noci kostelů. Celý rok máme být společenstvím, které není uzavřené, které myslí na lidi mimo kostel, máme se za ně modlit, umět je pozdravit, najít si pro ně čas. Také by bylo např. možné, jak jsem o tom hovořil se sestrou Andreou, i po Noci kostelů v akci jistým způsobem pokračovat, například rozdat prosby napsané při Noci kostelů mezi farníky, kteří by se za tyto lidi modlili. Pak bychom je také mohli zahrnout třeba do přímluv při mši. Na závěr bych chtěl všem, kteří se zúčastnili a pomohli, poděkovat. Kdyby byla příští Noc kostelů stejná jako ta letošní, bylo by to velmi dobré.

Červen 2010

Rozhovor připravil František Jirsa