Farnost Panny Marie Sněžné v Praze



      Facebook

Nádvoří

Bývalé chrámové trojlodí je nyní nádvořím před vchodem do kostela.

Směrem k západu bylo zřejmě současně s novým chórem stavěno i bazilikální trojlodí, zahrnující patrně devět klenebních polí, takže délka dostavěného gotického kostela měla dosahovat až 110 m. Archeologický průzkum J. Richterové v 1etech 1980-82 zachytil západní průčelí chrámového trojlodí včetně nárožních opěráků. K okraji gotických základů byl v 19. stol. přistavěn základový blok Jungmannova pomníku. Obě obvodové zdi trojlodí jsou částečně dochovány v souběžných křídlech kláštera kolem dvora před západním průčelím chrámu. Z jižní obvodové zdi jsou dochovány v podkroví kaple P. Marie Pomocné čtyři opěrné pilíře a čtyři trojdílná okna mezi nimi; tři s plaménkovou kružbou, jedno se sférickým obrazcem, s ostěním prostě zkoseným či s výžlabkem. Dochovány jsou i výběhy hruškových klenebních žeber. Směrem k východu obvodní zeď trojlodí probíhala bez přerušení i po jižní straně presbyteria. Severní obvodová zeď s výběhy gotických žeber je opět dochována nad barokní klenbou kláštera. D. Líbal určil výši bočních lodí asi 13 m, půdorys klenutého pole příčně podélného 7 x 8,7 m. Kostel P. M. Sněžné se měl stát po dokončení nejmonumentálnější svatyní pražskou vedle katedrály.

Při vchodu do chrámu jsou umístěny kamenné sochy sv. Jana z Boha a Jana Nepomuckého, zhotovené r. 1715 asi Janem Oldřichem Mayerem, a sv. Antonína Paduánského z poloviny 18. století.

Text z knihy "Umělecké památky Prahy - Nové Město"
vydané nakladatelstvím Academia, 1998