Tympanon

Podle výsledků nejnovějšího bádání (Fajt-Hlaváčková-Royt, 1995) byl na „krásnou velkou věž" umístěn rozměrný kamenný reliéf, zobrazující Korunování P. Marie s dvěma klečícími donátory v dolní části a Nejsvětější Trojicí (Trůn Boží milosti) ve vrcholu, osazený po zboření věže nad klášterní bránu (originál je v Národnígalerii ve Sbírce starého umění).

Ve figurách donátorů byli identifikováni Karel IV. (na straně Kristově, se štítem s říšskou orlicí) a Blanka z Valois (po straně P. Marie, s erbem českého království). Postava P. Marie trůní na lvu, postava Krista na orlu. Za postavami je nízký reliéf růžového keře, horní polovinu Mariina těla obklopuje paprsčitá aureola. Mezi oběma postavami vyrůstá kmen stromu, který přechází v kompozici Trůnu Boží milosti do větvového kříže, na němž spočívá Kristovo tělo. Příčná břevna kříže přidržuje trůnící Bůh-Otec. Figury reliéfu jsou silně poškozeny - chybějí hlavy donátorů, ruce P. Marie, hlavy obou postav z horní kompozice i předpokládaná holubice Ducha svatého.

Reliéf je dodatečně sestaven ze čtyř velkých bloků jemnozrnného šedého pískovce a čtyř menších desek z méně kvalitního žlutého pískovce, navázání jednotlivých výjevů na sebe není vždy plynulé. Zmínění badatelé navrhují proto původní umístění vertikálně uspořádané do pásů nad sebou: nad portál do podvěží byly umístěny klečící postavy zakladatelů karmelitského kláštera, nad nimi ve druhém pásu Korunování P. Marie, a nad masivní římsou, oddělující přízemí a patro věže, se nacházel pás s Trůnem Boží milosti. Reliéf je datován mezi 1. 1347-49 (založení kláštera-smrt Blanky z Valois), jako nejbližší slohové analogie jsou uváděny portál dómu v Augsburgu (před 1343) a skupina děl kolem tzv. Angermadony od mnichovských klarisek, tedy díla dvorského sochařství Ludvíka Bavora, předchůdce Karla IV. na římském trůnu a jeho politického rivala. Jeho kopie je umístěna nad lomenou gotickou branou (novodobě upravenou), otevřenou v gotické ohradní zdi hřbitova severovýchodně od závěru kostela. Zarámování reliéfů do vysokého trojúhelníkového štítu nad branou je snad z doby jeho přenesení z kamenné brány, zrušené po r. 1811 (mezi domy čp. 770 a 771 - J. Mayer), sem nad branku hřbitovní. Zachyceno na kresbě V. Morstadta z r. 1830.

Text z knihy "Umělecké památky Prahy - Nové Město"
vydané nakladatelstvím Academia, 1998