Historie chrámu - 18. až 20. století

V roce 1707 byla klenba kostela, ohrožená tíhou věže a hrozící zřícením, stažena táhly. Kostel s kaplemi se stal oblíbeným pohřebištěm měšťanských i šlechtických rodin, od poloviny 17. do počátku 18. století zde zřízeno na 20 krypt. Roku 1787 sem byla přenesena fara ze zrušeného kostela P. Marie Na louži, což mělo za následek zřízení fary a školy. Roku 1847 bylo dokončeno pozdně klasicistní průčelí kláštera směrem do Jungmannova náměstí, se zabudovaným raně barokním portálem. V letech 1857 a 1871-72 proběhla oprava oken chóru a opěráků.

Rekonstrukce krovu byly prováděny po roce 1924, v roce 1926 byla provedena konzervace zdí bočního severního chóru (tzv. „nejstarší kostel"), v 1etech 1927 a 1930 druhá etapa oprav interiéru. Omítky exteriéru byly obnoveny po druhé světové válce. Zevrubný stavebně historický průzkum a dílčí archeologické výzkumy včetně podzemí byly provedeny v 1etech 1979-84, po nich následovaly nové opravy exteriéru.

V letech 1996-97 byla provedena generální oprava interiéru kostela včetně hlavního oltáře. V následujících letech byly postupně opraveny tři boční oltáře.

Text podle knihy "Umělecké památky Prahy - Nové Město"
vydané nakladatelstvím Academia, 1998