Rozhovor s Radoslavem Khomem
Radek pracoval v naší farnosti jako kostelník do srpna 2006. Pak odešel jako bohoslovec litoměřické diecéze studovat do olomouckého semináře. Ráno 27. 12. 2008 Radek náhle zemřel. Byl dlouhodobě nemocný, ale smrt zapříčiněná embolií přesto přišla nečekaně a všechny nás zarmoutila. Radek byl velký příznivec a obdivovatel řeckokatolické liturgie a staroslověnštiny jako liturgického jazyka.
1. Radku, jaké je tvé příjmení, známe tě pouze jako Radka?
Budeš se divit, ale jmenuji se Radoslav Khom, takže i křestní jméno je trochu jiné.
2. Moment překvapení jsi zvládl dokonale, ale prozraď mi, s jakým pocitem odcházíš z této farnosti a z úřadu, který jsi zde s pokorou vykonával!?
Odcházím s pocitem radosti, neboť věřím, že povolání stát se knězem mám od Pána. Přestože se mi po farnosti a lidech, kteří ji tvoří, bude stýskat, věřím, že dle slov Ježíšových, dostanu „stokrát víc“.
3. Vzpomínáš si ještě, kdy poprvé u tebe zaťukalo na dveře přání jíti touto cestou – kdy sis zvolil toto povolání?
Ano, vzpomínám a vzpomínka je stále živá. Bylo to ve třetí třídě základní školy, když jsem byl na mši svaté v jednom malém kostelíku Nanebevzetí Panny Marie. Při liturgii jsem pocítil zvláštní silnou touhu po kněžství, která se mi velice brzy vyjasnila při četbě knihy Don Bosco. A touha po tomto povolání se mi o několik let později potvrdila a byla umocněna účastí na adoraci při mši svaté na Svaté Hoře u Příbrami. Mši svatou tehdy celebroval biskup Jiří Paďour.
4. Je mi známo, že tvému rozhodnutí stály v cestě překážky a ty nebyly malé. Bylo pro tebe lehké je překonat?
Je tomu tak. Domnívám se však, že povolání, které nyní zkouším, má svou ryzost. V Písmu vidíme mnoho příkladů Božích zkoušek pro ty, kteří byli povoláni. Bez modlitby a odevzdání se Bohu, jak je nám příkladem Panna Maria, člověk takové zkoušky není schopen překonat.
5. Máš jistotu, že budeš schopen obětovat vztahy ze sekulární sféry, např. k ženám? Respektive jejich vztahy k tobě?
V kněžském životě se odevzdává mnohem víc. Jak jsem ti již řekl, člověk musí být mnoho zkoušen. Věřím, že Ježíš mi dá sílu vytrvat, tak jako všem, kdo v Něho doufají.
6. Kam tedy přesně odcházíš?
Od září 2006 nastupuji jako kandidát kněžství litoměřické diecéze do teologického konviktu, který je přípravným ročníkem kněžského semináře. Litoměřická diecéze je v současné době považována za nejateističtější českou diecézi. Zároveň již mnoho let má tato diecéze jeden z nejmenších počtů kněžského dorostu. Chtěl bych se pokusit tento deficit snížit.
7. Jako kandidát kněžství máš určitě představu o tom, kteří jsou poslední kněží pocházející z této farnosti?
Pokud vím, tak posledním vysvěceným knězem je pater Radim Tutr, který se stal knězem Apoštolského exarchátu řeckokatolické církve. Mnoho let před ním pater Vladimír Kellnar. Ten dnes zastává funkci vikáře našeho vikariátu.
8. Kdo tě v tvém povolání nejvíc podporoval?
V počátcích pater Martin Duchoslav, který byl farářem ve výše zmiňovaném kostele Nanebevzetí Panny Marie. Dále pater Ondřej Pávek, farář u sv. Václava na Smíchově, který byl mým zpovědníkem. V době vztahující se k farnosti Panny Marie Sněžné je to pater Radim Tutr, který je mým dlouholetým přítelem, nyní i zpovědníkem, a odevzdávám se rovněž pod jeho duchovní vedení.
9. Závěrem otázka přímo na tělo. Mohl bys odtajnit konspirační význam slova KOBRA?
Snad se příliš nezpronevěřím ostatním členům KOBRY, ale mohl. KOBRA je název společenství, které vzniklo neoficiálně z touhy po sdílení na společné cestě k Bohu. Je to zkratka slov: kostelní bratrstvo. Členská základna Kostelního bratrstva se doposud omezovala pouze na okruh lidí z kostela Panny Marie Sněžné. Podmínkou členství je uvědomění si, co nás sdružuje. Jednoduché, ale podstatné a určující.
Děkuji ti Radoslave – budeš nám chybět, takže piš a buď s Bohem (podávám si přihlášku do KOBRY).
Radek, kostelník v kostele Panny Marie Sněžné na Jungmannově náměstí, ve své funkci končí 27. srpna 2006. Tento fakt a další odpovědi na mé zvědavé otázky mi sdělil Radek v kavárně Jericho v sobotu 19. srpna 2006 pod nátlakem minimálním, a také mírně zkorumpován jedním pivem.
Rozhovor připravila Božena Harmáčková