Rozhovor s Bohumilem Bakalářem

Bohumila Bakaláře (33) můžete potkávat na ranní nedělní mši svaté za dvěma fotoaparáty. Tyto nedělní mše svaté už od počátku coronavirové krize natáčí a streamuje, a my je tak díky němu můžeme zprostředkovat co největšímu počtu věřících. Původem pochází z Ostravy, ale v Praze žije od svých osmi let. Ačkoliv do základní školy chodil nedaleko Panny Marie Sněžné, do kostela zavítal poprvé zhruba před třemi lety.

Jak ses dostal ke křesťanství?
Rodiče jsou oba věřící, nechali mě pokřtít a vedli mě ke křesťanství. V pubertě mě ale víra nezajímala, vnímal jsem ji spíš jako povinnost. Do patnácti jsem musel chodit jednou týdně na mši a od patnácti mě rodiče nenutili a já do kostela nechodil. Zhruba o deset let později jsem šel sám v neděli ráno do kostela a uvědomil si, že mi tato část života schází. K mému překvapení jsme v práci měli skupinu křesťanů, která se jednou týdně scházela na biblické studie. Byl to tenkrát úžasný mix lidí, od klasických katolíků, po členy Jednoty bratrské, ale na setkání chodili i ateisté a celá hodinová debata byla úžasná. Opravdu jsem si to tenkrát užíval a o všem přemýšlel, ale bral se spíše za diváka než účinkujícího. Až jednou někdy ve 29ti letech jsem procházel okolo kostela na Jiřího z Poděbrad a cítil velkou potřebu pokleknout před Bohem, pomodlit se a poděkovat mu za vše. Cítil jsem jeho velikost a byl jsem za to šťastný. Od té doby chodím kostela pravidelně. Jsem rád, že rodiče tenkrát zaseli semínko a já jsem se ho po nějaké době ujal sám. Někdy se sám sobě směji, jak dlouho mi trvá se k některým věcem dopracovat. Ale možná si jich o to více vážím.

Jak ses dostal do farnosti?
Máme jednoho známého, starého důchodce, který se před asi 5ti lety dostal do problémů. Shodou okolností jsem na něj narazil v metru, když jsem jel z práce domů a celou situaci s ním začal řešit. Od té doby se pravidelně scházíme. Tím, že je silně věřící, zná snad všechny kostely v Praze a má i přehled o tom, kde je jaký kněz. Dělal jsem s ním tenkrát takovou náboženskou turistiku, kdy jsme za den vyslechli až 3 kázání. Začali jsme v 16:30 u svaté Ludmily, poté se přesunuli ke svatému Ignáci a poté do Panny Marie Sněžné či ke svatému Jiljí. Vždy jsme si poslechli kázání kněze a přesunuli se dál. Měl jsem to hrozně rád, protože člověk slyšel víc výkladů na jedno čtení. Přišlo mi to místy trochu drzé, ale stejně tak úžasné, netřeba dodávat, že každý kostel má svoji atmosféru. Barevný Ignác, byzantská Ludmila, středověká Panny Maria Sněžná, nebo tichý tmavý Jiljí. Nakonec jsem ale zakotvil právě u Panny Marie Sněžné, která mi je nejblíž.

Jak jsi se dostal k natáčení?
Když mi bylo 17, odstěhovali jsme se s rodinou do Velké Británie, do malého města Boston, kde jsme bydleli asi 8 měsíců. Pro mě to bylo tenkrát nehezké období, kdy jsem ztratil vazby na mé kamarády a musel začít jinde nanovo. Byl jsem víc sám, než jsem byl zvyklý a v hlavě se mi začaly budit představy. Myslím si, že to byla taková obrana proti samotě. Některé představy byly celkem vtipné a říkal jsem si, že bych je rád natočil, že by se jim zasmáli i ostatní. Když jsem se pak po šesti letech vrátil do ČR, zkoušel jsem natočit první sketche a poté jsem k 25tým narozeninám dostal kameru. Od té doby se to nějak rozjelo. Natáčel jsem hlavně komediální sketche, pak jsem navštěvoval kurz natáčení na FAMU, zkusil natočit něco delšího (horor) a poté začal natáčet věci i za peníze. Pořád mě ale lákají komedie, případně nábožensky založené drama.

Co se ti v naší farnosti líbí?
Líbí se mi komunita lidí, která do něj chodí. Líbí se mi kázání kněží. A samozřejmě se mi líbí celý komplex svojí architekturou.

Jaké máš další záliby kromě natáčení a kostela?
Mám obecně rád sport. Kolo, cyklistiku a domácí posilování (kliky atp.). Rád sleduji dokumentární filmy, ať už jde o společnost (dokumenty ze zákoutí světa), přirodu nebo například psychologii. Snažím se mít taky přehled o politice a rád vařím.

Jak by tě mohli lidé kontaktovat pokud by chtěli využít tvoje natáčecí dovednosti?
Mohou mě kontaktovat přímo v kostele, případně na webových stránkách https://live-streaming-praha.cz/.

Březen 2021

Rozhovor připravila Zuzana Rebcová