Řád menších bratří - františkáni

Řád menších bratří, jehož členové jsou nazýváni františkáni, je řeholní řád založený svatým Františkem z Assisi v roce 1209. Členové řádu se soustředí především na kazatelskou a misijní činnost.

Vznik a rozvoj řádu

Řád menších bratří (latinsky Ordo Fratrum Minorum OFM,) založil sv. František z Assisi a roku 1209 dosáhl jeho schválení papežem Inocencem III. Definitivní řehole byla potvrzena roku 1223. Řád vznikl v době rozkvětu měst, s nímž se objevila nová společenská vrstva měšťanů, bohatých obchodníků a podnikatelů a který s sebou přináší vládu peněz. Reakcí na vznikající konzumní společnost byl Františkův důraz na evangelijní chudobu. Stejně tak svou věrností církvi a papeži odpovídá na působení bludařů (valdenští), kteří také kritizovali bohatství církve a rozmařilost kléru, ale s doporučováním chudoby spojovali vzpouru proti autoritě. František vzal doslova Kristovu výzvu, aby „opravil jeho rozpadlý dům". Od benediktinů dostal darem kostelík Panny Marie Andělské, který nazval „Porciuncula" (malý dílek) a zřídil vedle něj dům, který se stal kmenovým klášterem františkánského řádu. Brzy se žebraví mniši objevili i v jiných zemích.

Ve svých dějinách prodělával řád četné reformy směrem k obnově původní přísnosti. Ve 14. století došlo k rozdělení řádu na observanty a konventuály. Observanti byli věrni starému ideálu zřeknutí se světa a měli po roce 1368 převahu nad konventuály, kteří žili v městských konventech a přijímali papežská zmírnění řeholního života. Roku 1517 byla jejich řehole schválena Lvem X. pod označením Ordo Fratrum Minorum regularis observantiae (OFMConv - minorité) jako nezávislá větev. Dalším reformním hnutím bylo hnutí kapucínů (OFM capucinorum, OFMCap), které v 16. století ukázalo životní sílu františkánské ideje. Kapucíni byli schváleni papežskou bulou Religionis zelus v  roce 1528.

Františkáni v Čechách

Do Čech uvedla řád menších bratří sv. Anežka Přemyslovna ještě za života sv. Kláry, pro kterou napsal František pravidla tzv. drahého řádu - klarisek. Podobně sepsal také pravidla pro lidi žijící ve světě, neboť jeho ideály čistého života podle evangelia nalezly velmi široký okruh zájemců; jsou to pravidla třetího řádu - terciářů, dnes nazývaného Sekulární františkánský řád. První klášter bratří, a v sousedství i sester, byl v Praze Na Františku a velmi brzy (během století) zde vznikla samostatná provincie. Další kláštery byly v Chebu, Kadani, Tachově, Hořovicích, Hájku u Prahy, Zásmukách, Hostiném, Bechyni, Jindřichově Hradci, Dačicích, Moravské Třebové, Kroměříži, také v Olomouci, Ratiboři i jinde. Nejvíce klášterů v Čechách založil sv. Jan Kapistrán (1386 - 1456).

Organizační struktura

Řád má centrální řízení v čele s generálním ministrem sídlícím v Římě, který má poradní orgán „generální definitorium" tvořený generálními definitory zastupujícími jednotlivé jazykové či regionální oblasti. Řád je rozdělen do provincií s provinčním ministrem v čele a s provinčním definitorem jako poradním orgánem. Českomoravská provincie sv. Václava má sídlo v Praze. Ke koordinaci činnosti slouží „konference provinčních ministrů" podle jazykových a regionálních oblastí. Místní jednotkou v provincii je „dům" nebo také „konvent" v čele s kvardiánem.

Charakteristika

Sv. František napsal: „A když mi pak dal Pán na starost bratry, nikdo mi neukazoval, co mám dělat, ale sám Nejvyšší mi zjevil, že mám žít podle svatého evangelia." Proto „řehole a život menších bratří je zachovávat svaté Evangelium našeho Pána Ježíše Krista životem v poslušnosti, bez vlastnictví a v čistotě", jak stojí v řeholi sv. Františka. Řád tedy nemá specializované zaměření na určitou činnost. Vznikl jako laický řád, ale brzy v něm převážili kněží a kněžská činnost. Kněží a bratři laici jsou si však rovni. Činnost řád přijímá podle aktuálních místních potřeb.

Činnost po roce 1990

Z 25 domů, které měl řád v roce 1950, františkáni opět obsadili domy v Praze, Uherském Hradišti, Moravské Třebové, Brně, Plzni a Liberci. Studium filosofie a teologie probíhá na pražské teologické fakultě, další studium pak v cizině, zejména na řádové univerzitě Antonianum v Římě. Františkáni jsou činní v pastoraci, farní i specializované, vedou duchovní cvičení, poskytují svátost smíření a duchovní vedení pro různé stavy, navštěvují nemocnice a věznice.

Řeholní oděv

Řeholním oděvem je tmavohnědý hábit s volnou kapuci (znamení kříže), přepásaný bílým provazem (znamení chudoby) s třemi uzly (znamení trojího slibu chudoby, čistoty a poslušnosti).

Přijímání nových členů a formace

U kandidátů se klade důraz na vědomí Božího volání, schopnost života ve společenství a ochotu k jednoduchému křesťanskému životu podle evangelia. Je-li kandidát přijat, absolvuje přibližně rok první zkoušky společného života v postulátu. Poté následuje rok noviciátu, po kterém složí první, dočasné sliby. Období dočasných slibů je stanoveno s tři až šest, event. až devět let. Definitivně je bratr přijat slavnými, doživotními sliby.

podle knihy Řeholní život v Českých zemích, Karmelitánské nakladatelství 1997